Vždycky jsem chtÄ›la být v takové spoleÄnosti, kde mi bude nejlépe a kde budou mÃt také vÅ¡ichni stejné zájmy anebo záliby anebo alespoň podobné záliby. Já jsem totiž filatelista, sbÃrám známky, a to už opravdu hodnÄ› dlouho. Prvnà známku jsem dostala asi ve svých devÃti letech, sice si to nepleÅ¥te se seznamku ve Å¡kole. Tohle tedy vůbec ne, protože když nÄ›komu Å™eknu, že jsem dostala prvnàznámku, tak vÅ¡ichni mi Å™ÃkajÃ, že ihned v prvnà tÅ™ÃdÄ›, že je to klasika. Jenomže oni si vždycky myslà takové to typické známkovánà ve Å¡kole, a to hlavnÄ› tÅ™eba v prvnà tÅ™ÃdÄ›, kdy vÅ¡ichni prvňáÄci dostávajà hlavnÄ› samé jedniÄky.
Proto, když jim potom Å™eknu, že já jsem filatelista a že sbÃrám známky a moc mÄ› to bavÃ, tak každý kouká, že já žena, vlastnÄ› dÃvka, v takhle malém vÄ›ku jsem už sbÃrala známky a že mÄ› to moc bavilo a Å™eknu vám, že to pro mÄ› byla opravdu veliká zábava. A nynÃ, i když mi je už pÄ›tadvacet let, tak stále sbÃrám známky. VážnÄ› mÄ› to bavÃ, dokonce jsem se také dozvÄ›dÄ›la, že mám jednu známku, která je opravdu velice vzácná, prý má hodnotu sedmnáct tisÃc korun. Když jsem tohle slyÅ¡ela, tak jsem málem omdlela.
Byla jsem opravdu pÅ™ekvapená, že mám tak kvalitnà známky. Sice ano, vÄ›nuji se tomu už opravdu hodnÄ› dlouho, ale ne zase takhle dopodrobna a že bych znala úplnÄ› každou cenu známky na dopis. A ta známka je téměř nová. Proto jsem ráda že je taková spoleÄnost lidÃ, kde se mohu pohybovat, kde také sbÃrajà známky, a protože znám jednu spoleÄnost, kde jsou filatelisté, tak tam chodÃm téměř každý den. Anebo ob den, protože tam je opravdu skvÄ›lá spoleÄnost lidÃ, kteřà majà stejné zájmy, a tak si kolikrát také povÃdáme o známkách a nebo si nÄ›jaké pÄ›kné filatelistické známky vyměňujeme. A tady je právÄ› nejvÃce skvÄ›lé. To, že lidé, když jsou v takové spoleÄnosti, kde majà stejné záliby, tak se tam potom také těšà a také potom lidé trpà ménÄ› psychickými potÞemi.Â