Asi není nic horšího, než debata s člověkem podléhajícím dezinformacím. A je jedno, zda jde o covid, válku na Ukrajině či kterýkoliv jiný problém. I když přijdete s jasnými důkazy, že to, co tvrdí, není pravda, nepřesvědčíte je. Důvodem je to, že se rozhodují spíše na základě emocí, než logického uvažování. Mnohdy také vidí svět černobíle, a je pro ně složité, mnohdy až nemožné, vnímat odstíny šedé. Horší je, že za svou pravdu jsou, právě proto, že jde o emoční rozhodnutí, mnohdy ochotni i zemřít.
Snadno by se dalo říci, že je to především doménou méně vzdělaných lidí, avšak ačkoliv lidé s nižším vzděláním v této skupině značně převažují, najdeme zde i vystudované vysokoškoláky. Záleží tedy primárně na nastavení konkrétního člověka, i když výchova a vzdělání hrají značnou roli.
Proč jsou ale ochotni jim tak snadno podlehnout? Důvodem je hlavně to, že nabízí jednoduché vidění světa a snadná řešení. Také nabízí cíl, na který mohou svalovat své životní neúspěchy, případně současné trable, například se zvyšujícími se cenami.
O své pravdě jsou následně stoprocentně přesvědčeni, a jsou ochotni se za ni doslova bít. Mnohem horší je, že mnohdy vede i k nejrůznějším útokům, jak se ukázalo například během pandemie, kdy byli někteří lékaři doslova pronásledováni.
Ovšem právě proto, že vidí svět černobíle, je těžké jim jejich „pravdu“ vyvrátit. Pokud přiznáte, že například vakcína může mít vedlejší účinky, berou to jako potvrzení, že je nebezpečná. A fakt, že tím zdaleka nejčastějším je pouze den až dva trvající bolest v místě vpichu, podobně jako po očkování proti tetanu, je nezajímá. A když jim řeknete, že je bezpečná, vytáhnou seznam vedlejších účinků, aby dokázali opak.
Mohlo by se zdát, že těchto lidí v současné době přibylo. To je však zčásti jen efekt sociálních sítí, kdy se tito mohou sdružovat mnohem snadněji, navzájem se podporovat a také organizovat. A bohužel, jak jsme již viděli, mohou být i nebezpeční. Proto by měl být boj proti dezinformacím na prvním místě.